Zaskladňovací strategie zónování rozděluje sklad do několika zón, do kterých doporučuje ukládat zboží na základě jeho obrátkovosti. V praxi pak skladníci položky s nejvyšší obrátkovostí ukládají do skladové zóny co nejblíže výdeji, a naopak zboží s nejnižší obrátkovostí do nejvzdálenější zóny od výdeje. Cílem této strategie je především zkrácení tras skladníků při vychystávání objednávek, případně kompletace objednávek dle předpisů a další.
Strategie je velmi podobná strategii ABC, kdy se zboží do regálů ukládá podle obrátkovosti a zároveň na základě Paretova pravidla. Zboží A – přibližně 20 % sortimentu, které dělá 80 % obratu – se uloží na pozice nejblíže výdeji. Zboží B (30 % sortimentu a 15 % obratu) skladníci uloží dále od výdeje. Zboží C (50 % sortimentu a 5 % obratu) pak umístí nejdále od výdeje.
Na zónování existují také další pohledy: sklad může být rozdělený na zóny podle své fyzické struktury (haly, regály, uličky), kdy v každé zóně je uložený specifický typ zboží. Velmi užitečné je zónování například pro potravináře, kteří musí splňovat požadavky HACCP a dalších předpisů. V takových skladech bývají zóny rozdělené podle teploty vzduchu, kdy v jedné zóně je mražené zboží, v další chlazené zboží a tak dále. Skladový systém skladníky navádí tak, aby co nejrychleji uložili přijaté zboží do správné zóny a nemohlo dojít k tomu, že se maso během přesunu zkazí, protože příliš dlouho čeká na odbavení v pokojové teplotě.
Podobně je zónování vhodné pro firmy skladující nebezpečné zboží jako jsou výbušniny, lepidla nebo hořlaviny a vztahuje se na ně evropská dohoda ADR. Ve skladovém systému WMS si vymezíte zóny pro každý typ nebezpečného zboží a systém pak při zaskladňování zboží navádí skladníky do správných zón, aby nemohlo dojít k potenciálně fatální chybě.
Původní myšlenka strategie je nicméně spjata s obrátkovostí zboží.
Největší výhodou zónování je zkrácení času vyskladňování většiny položek. Jelikož je nejvíce obrátkové zboží umístěno nejblíže výdeji, urazí skladníci při vyřizování většiny požadavků nejkratší možnou cestu. Díky tomu vyskladňují zboží rychleji a dokážou za stejný čas vyřídit více objednávek. Zboží z objednávky navíc můžete rozdělit podle zón a efektivně vyskladňovat více položek najednou.
Pokud si sklad rozdělíte na zóny, vytvoříte tím více menších skladů a s tím všechny výhody spojené. Každý skladník pak může mít na starosti pouze jednu zónu, ve které se skvěle vyzná a pracuje v ní efektivněji. Zónování je užitečné například v automatizovaných skladech, kdy robot nebo vozík jezdí pouze ve své zóně (například ve své uličce) a vychystává zboží na dopravníkový pás uprostřed skladu. Podobně zónování umožňuje také multipicking, kdy skladník v jedné zóně posbírá zboží pro několik objednávek současně a pak pokračuje do další zóny.
Jednotlivým zónám ve skladu navíc můžete přiřadit vlastní zaskladňovací i vyskladňovací strategii. Pokud tedy prodáváte více typů zboží s různými požadavky na skladování, můžete v jedné zóně vyskladňovat metodou FIFO, zatímco v jiné podle data exspirace.
Strategie zónování bývá velmi dynamická a uspořádání skladu se musí často měnit v závislosti na sezóně nebo aktuálních trendech. Hromadné přesuny zboží z jedné zóny do druhé jsou přitom logisticky náročné a je potřeba kvůli nim reorganizovat celý sklad, často včetně přestavění regálů a polic.
Další nevýhodou je nerovnoměrné zatížení skladu. Nejfrekventovanější zóna může být přetížená, vznikají v ní fronty nebo kolize, zatímco uličky ve zbytku skladu jsou prázdné. Logistický manažer tak zejména ve špičce musí prioritizovat jednotlivé požadavky a určovat, které objednávky se vyřídí přednostně. Může tak docházet ke zbytečným prostojům.
Vzhledem k časté reorganizaci skladu je k efektivnímu využití této strategie vhodné zavést počítačový informační systém pro řízení skladů, například WMS (warehouse management system). Do tohoto systému se pak evidují skladové pohyby a systém informuje skladníky o pozicích zboží.
Zajímají vás i další zaskladňovací strategie? Stáhněte si whitepaper, ve kterém je všechny popisujeme a rozebíráme.