Existuje velký rozdíl mezi nahodilým zaskladňováním zboží a takzvaným řízeným chaosem, který ve svých skladech využívají například Amazon, Škoda Auto nebo Geis CZ. Při použití strategie řízeného chaosu (někdy označované jako strategie náhodné pozice) skladníci vědomě zaskladňují zboží na zdánlivě libovolnou volnou pozici ve skladu, takže vedle sebe v regálu klidně leží tričko a reproduktor. Řízený chaos má však pravidla, která do tohoto náhodného zaskladňování vnášejí řád.
Chaotické zaskladňování zcela bez pravidel by znamenalo, že skladníci přijaté zboží naskladní na jakoukoliv volnou pozici ve skladu podle nastaveného procesu. Takový způsob fungování by ale přinesl několik problémů – skladníci by rychle obsadili regály blízko příjmu a následně by chodili zbytečné kilometry. Navíc by nedokázali skladové prostory využít dostatečně efektivně. Je to, jako byste při cestě na dovolenou náhodně házeli věci do kufru auta – nevyužili byste prostor kufru naplno.
Strategie řízeného chaosu do tohoto přístupu vnáší systém. Ačkoliv podstata zůstává – zboží nemá ve skladu pevně daná místa a skladníci ho zdánlivě nahodile zaskladňují na volné pozice – musí u toho zároveň dodržovat několik pravidel. Například rychloobrátkové zboží uskladňují blízko výdeji, těžké zboží dávají do spodních regálů, zboží, které se často objednává společně, dávají blízko k sobě a s pomocí WMS přemýšlí i nad nadcházejícími příjmy zboží, aby na ně byli připravení a dokázali s dostupným místem naložit co nejhospodárněji.
Jednou z největších výhod řízeného chaosu je vyšší průměrná obsazenost skladu. Tím, že skladníci mohou nově navezené zboží uskladnit téměř kamkoliv, využívají maximum ze skladovacího potenciálu. Jednotlivé pozice se neustále obsazují, aniž by byly zbytečně blokované pro jiné zboží, které například dojde až za několik týdnů. Pro příklad Amazon díky přechodu na strategii řízeného chaosu uskladnil dvakrát více zboží než předtím, podle jiných zdrojů lze takto „nafouknout“ sklad asi o třetinu.
Zmíněný Amazon pomocí WMS neustále vyhodnocuje, které zboží se prodává společně v rámci jedné objednávky, a navrhuje zaskladnění těchto položek co nejblíže k sobě. Tato optimalizace se děje v reálném čase a neustále se zpřesňuje, což urychluje vychystávání objednávek.
Další výhodou této strategie je nižší chybovost při vychystávání zboží. Skladníci nemohou chodit po skladu poslepu, protože pozice zboží se neustále mění. Proto je ke zboží navádí inteligentní skladový systém typu WMS, který skladníka dovede ke správné pozici a správné položce. Navíc pokud dojdou k regálu, kde je vedle sebe rychlovarná konvice a ručník, snáze sáhnou po správném zboží.
Řízený chaos také usnadňuje nábor zaměstnanců. Skladníci se nemusejí učit, kde je ve skladu regál s knihami a kde s ledničkami, protože je ke zboží navádí terminál. Hned od prvního dne tak pracují stejně efektivně jako služebně starší zaměstnanci.
Strategie řízeného chaosu je obecně vhodná pro dynamický, rychloobrátkový sortiment s velkým počtem položek. V každém případě je ideální, když si na začátku zpracujete detailní procesní analýzu expediční strategie.
K efektivnímu využití strategie je nutné implementovat informační systém pro řízení skladů, například WMS (warehouse management system). V tomto systému se evidují veškeré skladové pohyby a systém prostřednictvím terminálu informuje skladníky o pozicích položek. Pro některé menší sklady může být nasazení a správa takového systému zbytečně nákladná, na druhou stranu dnes už si mohou pořídit velmi levná cloudová WMS řádově za desítky tisíc korun.
Řízený chaos rovněž není možné uplatnit na zboží, jehož skladování podléhá přísným podmínkám – například potraviny, léky, hořlaviny, chemikálie a podobně. V těchto případech byste do řízeného chaosu museli vložit tolik pravidel a podmínek, že by strategie již nebyla tolik efektivní.
Zajímají vás i další zaskladňovací strategie? Stáhněte si whitepaper, ve kterém je všechny popisujeme a rozebíráme.