Jako přední český poskytovatel cloudových služeb jsme letos spustili kampaň za srozumitelnou digitalizaci. Nazvali jsme ji Praskněte digitální brblinu a upozorňujeme v ní na komunikační bariéru mezi českými firmami a poskytovateli digitalizačních služeb.
V kampani popisujeme přínosy digitalizace, na co si dát pozor nebo jak s ní začít. Na příkladech firem jako Pilulka, PRO-DOMA nebo DoDo chceme ukázat, že digitalizace neznamená kompletní překopání celé firmy, ale že většina společností začíná malými dílčími kroky. Například zavedením čteček čárových kódů nebo elektronickou výměnou dokladů.
Podrobně na otázky o problémech v komunikaci okolo digitalizace odpovídá Lubomír Veselý, CEO GRiTu.
Digitalizace je hrozně široké téma a myslím, že i kvůli své šířce a neuchopitelnosti budí u firem obavy. Je to často omílaný termín, pod který se dá schovat kdeco, takže si spousta firem pod digitalizací nedokáže představit nic konkrétního. Kampaň jsme rozjeli, protože je v Česku obrovské množství firem, kterým by digitalizace výrazně usnadnila růst a snížila náklady, ale kvůli snadno vyvratitelným obavám a zbytečnému komunikačnímu šumu se tak neděje. Chceme lidsky a srozumitelně vysvětlovat, co to digitalizace je, jak s ní začít a proč není důvod se jí bát.
Byla by chyba to takto generalizovat. Z mých zkušeností se digitalizace bojí i velké firmy. Rozdíl je ten, že větší společnosti jsou z hlediska digitalizace pod větším tlakem, a proto k ní mají blíž. Často stojí před rozhodnutím, že buď začnou digitalizovat, nebo je konkurence výrazně předběhne. Malé firmy si zase často myslí, že se jich digitalizace netýká nebo že se jim nevyplatí. Digitalizovat ale mohou firmy jakékoliv velikosti, jde jen o to zvolit správné nástroje.
Přesně tak. Na jedné straně máme firmy, které nerozumí přínosům digitalizace, a na druhé dodavatele, kteří je nedovedou srozumitelně vysvětlit. Klíčem je mluvit stejnou řečí jako zákazník. Spousta dodavatelů je v IT oboru tak zabředlá, že používá termíny, zkratky a výrazy, kterým běžný člověk nerozumí.
Zákazníkům a obchodním partnerům by dodavatelé měli v prvé řadě přínosy vysvětlit – třeba konec přepisování dokladů z papíru do počítače nebo v počítači mezi dvěma systémy. To jsou činnosti, které digitalizace snadno vymýtí, a lidé ve firmě pak mají více času na to, v čem jsou opravdu dobří.
V našem pojetí je digitalizace skutečně hlavně o dokladech, ale obecně zahrnuje mnohem více činností. Dnes například čteme spoustu článků o tom, jak firmy robotizují sklady nebo prezentují produkty ve virtuální realitě.
Často se týkají bezpečnosti. Firmy mají obavy z toho, kde a na jakých serverech mají data uložená, protože většina našich řešení běží v cloudu. Nebo se bojí, že když doklad nemají fyzicky archivovaný, tak nad ním nemají kontrolu.
No a potom je tu obecně nevědomost, že tyto systémy vůbec existují a že cesta k digitalizaci je díky nim jednoduchá.
Já si myslím, že ano. V každé firmě najdeme procesy, které lze dělat jednodušeji a u kterých lze nahradit lidskou práci počítačovou. Vždy je to o tom, aby si firma srovnala, kolik ji digitalizace bude stát versus kolik s její pomocí ušetří. To je velká část toho, co s klienty na úvodních schůzkách řešíme.
Ano, máme dnes kolem tří tisíc zákazníků, takže jsme byli součástí spousty příběhů spojených s digitalizací. Klienty se snažíme do hloubky poznat, abychom zjistili, zda se jim digitalizace vyplatí. V podstatě si s nimi povídáme o tom, jak k digitalizaci přistoupit, vyměňujeme si zkušenosti a společně hledáme cestu, jak jim digitalizace může pomoci.
Rozhovor vyšel v časopise CIO Business World (květen 2022, č.3).