Ačkoliv na trhu existují softwarová řešení pro kompletní digitalizaci a částečnou automatizaci příjmu faktur nebo celé obchodní komunikace, mnohé účetní a fakturantky stále raději pracují s papírem a data z dokladů ručně přepisuji do účetních systémů. Proč tomu tak je a jak to změnit?
Firma, která chce digitalizovat a zčásti automatizovat obchodní komunikaci, má několik možností. OCR (optické rozpoznávání znaků) nebo formát pro elektronickou fakturaci ISDOC jsou dnes spíše překonané, účetní a účetní kanceláře však mají na výběr pokročilý vytěžovací software (například iNVOiCE FLOW) nebo mezinárodní standard pro elektronickou komunikaci EDI.
Tato řešení do velké míry automatizují příjem, schvalování a zpracování faktur a v případě EDI dokonce digitalizují tok objednávek nebo dodacích listů. Firmám taková automatizace ušetří desítky (až stovky) hodin práce účetní či fakturantky každý měsíc. Proč se těmto nástrojům společnosti i přesto vyhýbají?
Mnohé účetní a fakturantky mají desítky let zajetý postup – každou přijatou fakturu z e-mailu vytisknou, zkontrolují, nechají schválit u nadřízeného, proplatí a ručně přepíšou do účetního systému. Této zažité praxe se nechtějí vzdát a případné změny se bojí.
Jakkoliv je tato obava pochopitelná, účetní v takovém případě dělají nekvalifikovanou rutinní práci, kterou dnes s násobně vyšší rychlostí a nižší chybovostí zvládne i software. Problém je o to palčivější u rostoucích firem, které s vyšším počtem objednávek vyřizují čím dál více dokladů a bují jim administrativa. Existují pak firmy, ve kterých je zaměstnáno několik brigádníků čistě na zpracování faktur.
Praxe přitom ukazuje, že účetní a fakturantky si na software velmi rychle zvyknou a časem si jej pochvalují. Jeho obsluha nevyžaduje žádné IT znalosti a lidé z účtáren se mohou věnovat sofistikovanější a kreativnější činnosti. Je úlohou manažerů a majitelů firem, aby pro své lidi našli smysluplnější využití a změnu náplně práce s nimi diskutovali.
Pokud část práce fakturantky nahradí software, vyvolává to v lidech přirozenou obavu, zda nepřijdou o práci.
I tato obava je legitimní, nicméně v praxi se nepotvrzuje. Například podle zkušeností společnosti GRiT, která vytěžovací software nebo EDI nasadila do stovek firem, k propouštění nedochází. „Párkrát se nám stalo, že daná firma například přestala využívat brigádníky během sezónních špiček, kmenové zaměstnance ale nikdo nepropouští,“ uvádí obchodní konzultant GRiTu Pavel Janyška.
Velmi častá je obava, že vytěžovací software nepřečte údaje z faktury správně nebo že se doklady budou ztrácet. Účetní chtějí mít celý proces plně pod svou kontrolou.
U vytěžování faktur je opravdu vhodná dodatečná kontrola, která nicméně zabere jen zlomek času než opis celé faktury. Pokročilý vytěžovací software se navíc sám učí a je stále přesnější, takže ruční kontrola se časem stává spíše formalitou.
Ztráta nebo zapadnutí některého z dokladů je takřka nemožná, účetní u každého dokladu vidí celou jeho historii (tzv. auditní stopu) a má nad ním naopak větší přehled, než když si doklady tiskne nebo přeposílá e-mailem. Systémy navíc často nabízí automatické notifikace, pokud doklad například dlouho někde stojí.
V České republice je stále zakořeněná představa, že doklady je nutné archivovat papírově. Ve skutečnosti jsou si papírové a elektronické dokumenty rovnocenné, pokud firmy zajistí věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu a čitelnost elektronických dokumentů v celém jejich životním cyklu.
Například EDI toto řeší pomocí šifrování dokladů a evidenci celé auditní stopy, vytěžovací software často uchovává původní e-mail s dokladem přesně ve tvaru, ve kterém byl přijat, a bezpečnost záznamu následně zajišťuje pomocí auditní stopy a logu všech zásahů nad souborem.
Díky elektronickému archivu následně zcela odpadá potřeba skladovacích prostor a vyhledávání je navíc mnohem rychlejší – kterýkoliv doklad v elektronickému archivu najdete za několik sekund.
Digitalizaci někdy ztěžují také klienti a obchodní partneři, kteří posílají papírové faktury poštou. I takové případy jsou však řešitelné – vytěžovací software si poradí například s nafocenými fakturami na mobil ve formátu JPG, takže stačí, když partneři svoje faktury posílají jako obrázek, nebo si je nafotíte a vložíte do systému sami.
V případě EDI je situace odlišná, jelikož jej musí mít obě strany. Pro malé dodavatele ale existují velmi levná webEDI řešení, která slouží čistě k příjmu objednávek či vystavování faktur a nevyžadují integraci s informačním systémem.
I když se navíc nepodaří k elektronické komunikaci přimět všechny obchodní partnery, často je pro firmu výhodné, když digitalizuje obchodní komunikaci alespoň s některými z nich a postupně jejich podíl navyšuje.
Publikováno na www.du.cz