Jak udržet skladové zásoby v rovnováze

Udržet skladové zásoby v odpovídajícím množství není snadná disciplína a závisí na řadě faktorů, včetně odvětví, ve kterém firma působí. Manuální evidence a plánování v tabulkách už dnes často nestačí. Stále častěji se proto využívají sofistikovanější nástroje, které zpřesňují řízení zásob, zefektivňují skladové procesy a snižují riziko chyb.

Jak a čím optimalizace skladových zásob začíná? Nejlépe tak, že si firma v daném ohledu stanoví cíl. „Cílem firem je většinou mít ve skladu dostatek zboží pro pokrytí poptávky, ale zároveň se vyhnout přebytečným zásobám, které zabírají místo a vážou kapitál. Hlavní je mít přehled o tom, co ve skladu máte, jak rychle se zboží prodává a které položky potřebujete doplnit,“ poznamenává Jaroslav Šufajzl, sales consultant ve společnosti Grit.

Přístup firem se v nedávné době podstatně změnil. „Posledních několik let před covidem se k zásobám neustále skloňoval přístup just in time. Pak přišel covid, zablokovaný Suezský průplav, zvednutí cen ropy a další vlivy, které zamávaly s dodavatelským řetězcem, a firmy začaly hledat jiný způsob přístupu k zásobám,“ popisuje Petra Tylová, ředitelka logistiky a distribuce ve společnosti Sluno. Základní věcí, kterou si podle ní firmy musí uvědomit, je důvod, proč vlastně chtějí zásoby držet. Jde o zásoby materiálu do výroby, finální výrobky pro prodej, nebo zboží pro distribuci? Co firmě hrozí, pokud zásobu mít nebude? Ohrozí tím výrobu, nebo například nebude mít co prodávat? Co naopak hrozí, pokud zásoba zůstane? Jde o výrobky s datem spotřeby, které je pak možné leda vyhodit? Jedná se o drahé zboží, které bude zbytečně ležet na skladě? A důležitou otázkou pak je také to, jestli sklad zvládne v současných prostorech držet takovou zásobu. „Neexistuje jedno určité pravidlo, které se dá dodržovat. Pro každý business znamená optimalizace něco jiného a je třeba, aby ji měl na starosti vždy někdo, kdo dokáže zhodnotit celkový řetězec a všechny možné důsledky,“ sděluje Petra Tylová.

Jak často a v jakém množství?

Nezřídka diskutovaným tématem je, zda se firmám vyplatí nakupovat zboží častěji v menších objemech, nebo méně často ve větších objemech. „Toto závisí na mnoha proměnných, které se v čase mění. Roli hraje zejména cena práce lidí, cena dopravy, cena skladování a cashflow firmy,“ vypočítává Ondřej Klement, chief delivery officer ve společnosti Logio. Zohlednit je zapotřebí rovněž situaci na trhu, což se týká zejména komodit, kterých může být omezené množství nebo jejichž pořizovací cena výrazně kolísá. Výše uvedené rozhodnutí záleží na typu podnikání a skladovacích možnostech. „Pro firmy, které pracují s rychloobrátkovým zbožím nebo zbožím s krátkou trvanlivostí, jako jsou například potraviny, je lepší nakupovat častěji v menších objemech. Vyhnete se tím riziku, že vám zboží ve skladu zastará nebo se neprodá,“ zdůrazňuje Jaroslav Šufajzl. Naopak firmy, které obchodují se zbožím vyznačujícím se delší životností, jako je např. nářadí nebo elektronika, obvykle preferují méně časté a větší nákupy. Zmíněný přístup pomáhá ušetřit na přepravě a zároveň zajistí, že firma disponuje dostatečnými zásobami na pokrytí stabilní poptávky.

Pokračování článku naleznete v posledním vydání časopisu Systémy logistiky na straně 60.