eIDAS: elektronické pečetě od července 2016

14.12.2015

Stejná právní váha elektronického i papírového dokumentu a sjednocení pravidel pro jejich uznávání na jednotném evropském trhu. Zásady, které pro vlastníka dokumentu znamenají jistotu, že dokument bude akceptován ve všech zemích EU. To jsou hlavní dopady, které s sebou přináší nové evropské nařízení eIDAS. Tento právní předpis, který je zásadní pro elektronické obchodování, bude účinný s určitými výjimkami od 1. července 2016.

Nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu eIDAS přijal Evropský parlament a Rada EU v červenci 2014. Novým nařízením dochází ke zrušení směrnice199/93/ES o zásadách společenství pro elektronické podpisy.

Protože jde o přímo působící zákonný předpis, je jeho důsledkem také v České republice zrušení dosud platného zákona o elektronickém podpisu a souvisejících prováděcích předpisů.

Elektronické podpisy, elektronické pečetě a časová razítka nebo doporučené doručování se tak nově budou řídit podle eIDAS, přičemž jednotlivé členské státy nemohou tento zákon nijak přizpůsobovat.

Právnické osoby využijí pečetě

V praxi to znamená, že právnické osoby budou moct využívat pouze elektronické pečetě, které zaručují jejich identitu. Fyzické osoby zase použijí podpisové certifikáty.

Díky tomu zanikají od 1. července 2016 v českém právním řádu elektronické značky. Nezaniknou ale úplně. Zůstanou  jako technický nástroj pro zajištění integrity dokumentu. V právním řádu už ale nebudou mít oporu. Přesto nebudou nedůležité, důvěryhodnost dokumentu je totiž především procesní záležitost.

V evropském srovnání je zajímavý fakt, že Češi se vlastně stali průkopníky těchto elektronických značek a jejich používání v oblasti elektronického podpisu. Evropa je teď v mírně odlišné formě přebírá, ale říká jim elektronické pečetě, zejména v tom směru, že mohou patřit výhradně právnické osobě.

Nařízení eIDAS slibuje vyšší právní jistotu

Nové nařízení zvyšuje právní jistotu elektronických dokumentů. Vyplývá z něj totiž, že elektronickému dokumentu nesmějí být upírány právní účinky. To je důležité. Evropský zákon totiž poprvé výslovně říká, že elektronický dokument má stejnou právní sílu jako dokument v listinné podobě. U soudu a správního řízení ho tak nesmí odmítnout jako důkaz pouze proto, že je elektronický.

Vyšší důvěru uživatelů v elektronické dokumenty pak zajišťuje eIDAS tak, že poskytovatelům služeb vytvářejících důvěru přináší výrazně vyšší odpovědnost za škody.  

Mezi hlavní negativa patří to, že zatím není vyřešen převod aktuálních elektronických dokumentů v rámci nařízení eIDAS. V brzké budoucnosti navíc nelze v této problematice očekávat výraznější posun.  

Problematický je též výklad eIDAS v případě strojového podepisování při přenosu účetních záznamů a také samotný český zákon o účetnictví, dokud v něm nedojde ke změně způsobu připojování podpisu u účetních záznamů.